Vzpomínková práce Josefa Hubálka popisující jeho službu v rakousko-uherské a československé armádě, kterou se nyní konečně podařilo vydat, je v mnoha ohledech výjimečná a zaujme určitě nejen zájemce o opevnění. Zasloužil se o to nejen její obsah, ale také osoba samotného autora.
Josef Hubálek se jako mladý absolvent pražské techniky seznámil v rakousko-uherské armádě teoreticky i prakticky s výstavbou opevnění a stal se jedním z mála odborníků na opevňování v nové československé armádě. Ta sice opevnění dlouhou dobu nebudovala, když ale v roce 1934 názor změnila, mohl jí nabídnout své bohaté praktické zkušenosti s realizací různých vojenských staveb. Stavebně-administrativní skupina, kterou začal řídit, měla zásadní význam a zásluhou Josefa Hubálka a jeho spolupracovníků výstavba československého opevnění postupovala rychle kupředu. Právě v této skupině vznikaly plány jednotlivých objektů těžkého opevnění a zrodil se zde také objekt lehkého opevnění, tzv. řopík. Vyrostl tak jeden z nejmodernějších pevnostních systémů, jehož pozůstatky můžeme obdivovat dodnes.
K opevnění se Josef Hubálek zase vrátil na sklonku svého života, kdy se rozhodl tuto stavbu přiblížit tehdejší veřejnosti. Sepisoval vlastní vzpomínky, vyhledával a oslovoval své bývalé spolupracovníky, studoval v archivech. Dopisoval si s profesionálními i amatérskými historiky, kteří projevili zájem o opevnění, nabízel spolupráci vojenským i civilním institucím, především v Náchodě a Rokytnici v Orlických horách, kde zpřístupnili veřejnosti pevnosti Dobrošov a Hanička. Pro tyto pevnosti vytvořil informační texty, z nichž se podařilo vydat pouze text pro Haničku. Více mu čas a tehdejší doba neumožnily. Kdyby se dožil dnešních dnů, jistě by měl ze současného velkého zájmu o bývalé opevnění radost.
Pár slov o dokumentech z pozůstalosti
Kniha je sestavena téměř výhradně z původních dokumentů a fotografií dochovaných v pozůstalosti Josefa Hubálka, kterou téměř po 40 letech od úmrtí Josefa Hubálka zakoupil Miroslav Novák. Rozsah dochovaných materiálů v získané pozůstalosti je značný – obsahuje stovky stran textů, korespondence i unikátních archivních dokumentů a výkresů z Ředitelství opevňovacích prací, kde Hubálek působil. Fotografická část pozůstalosti obsahuje přibližně padesát dobových snímků zachycujících nejen objekty opevnění, ale i vedoucí činitele ŘOP či francouzské poradce. Omezený rozsah publikace nám nedovolil otisknout tyto dokumenty a fotografie v plném rozsahu, přesto se však domníváme, že předložené texty a obrazové přílohy dávají velmi dobrý obraz o době a působení Josefa Hubálka v ŘOP. Hlavní vzpomínkovou práci o svém působení v armádě sepsal Josef Hubálek v roce 1970. Rukopis práce nese prostý název Osobní údaje a je v knize přetištěn v plném rozsahu. Čistě zpracovaný strojopis bez překlepů shrnující až 60 let staré události včetně přesných časových a místopisných údajů svědčí o velmi dobré duševní kondici autora, kterému bylo v době zpracování neuvěřitelných 84 let. Několik málo nepřesností jsme v textu opravili, jinak předkládáme text v původní podobě bez výraznějších zásahů do obsahové části. Ze způsobu zpracování vlastní korespondence dochované v pozůstalosti je patrná jeho přirozená schopnost pečlivé a systematické práce, což byl ostatně charakteristický rys J. Hubálka, který mu umožnil vypracovat se na jednu z nejvyšších pozic ve stavební službě čs. předválečné armády a bez něhož by zřejmě nevzniklo čs. předválečné opevnění v takové podobě, jaké ho známe dnes.
Na vzniku publikace se dále podíleli: Ladislav Čermák, Mgr. Martin Dubánek, Ing. Petr Charvát, Vlasta Lakosilová a doc. Ing. Vladimír Sýkora, CSc.
Zvláštní poděkování patří rovněž prof. RNDr. Olze Valentové, CSc., Jiřímu Hubálkovi a prof. RNDr. Milanu Kodíčkovi, CSc.
Editoři: Ing. Jan Lakosil, JUDr. Miroslav Novák, MUDr. Tomáš Svoboda, Ing. Jan Škoda a Mgr. Pavel Šrámek