Koncem 30. let vyznačilo Československo navždy své státní hranice řetězem železobetonových pevnůstek. První z nich leží na severu u Třince, tisíce dalších se táhnou okolo celých Čech a Moravy širokým obloukem na jih k Bratislavě a pokračují kolem Lučence a Košic dále na východ, až k Berehovu.

Zvláštní romantikou lákající malé i velké pevnosti jsou neustále předmětem zájmu nejrůznějších badatelů. Opevnění v českých zemích je do značné míry již prozkoumáno a existuje k němu ne sice vyčerpávající, ale přece jen dosti obsáhlá literatura. K novodobým fortifikacím na Slovensku však bylo dosud zveřejněno jen pramálo konkrétních informací. Tato studie si proto klade za cíl objasnit základní otázky vzniku a průběhu opevňování východní části republiky před 2. světovou válkou a podnítit tím případný zájem místních badatelů o podrobný průzkum. I když má název „Opevnění na Slovensku“, zmiňuje se i o Podkarpatské Rusi, protože tu opevnění na sebe úzce navazovalo. Pro snadnější orientaci jsou názvy obcí a kót uváděny dle současného stavu.

Brožura se nezabývá všeobecnými údaji, tyto jsou popsány v řadě jiných publikací, zejména v knize „Československé opevnění 1935-38“ (L. Aron a kolektiv), vydané roku 1990 Okresním muzeem v Náchodě. Opírá se o poznatky získané dlouholetým bádáním v písemnostech Vojenského historického archívu v Praze, zejména ve fondech Ředitelství opevňovacích prací, Ženijní skupiny 21, velitelství VI. a VII. sboru a vojenských jednotek v míru či za mobilizace dislokovaných v okolí opevněné linie. Vzhledem k historickým osudům Slovenska se ovšem dochovaly jen zbytky písemností, týkajících se tohoto regionu. Navíc podle pozdější dohody proplácela účty podnikatelů zúčastněných na opevnění, majících sídlo na Slovensku, slovenská vláda. Nově vzniklé bratislavské Ministerstvo národní obrany ale nemělo dostatek zkušených odborníků, kteří by mohli sestavovat a kontrolovat vyúčtovací elaboráty, proto je vypracovávalo ŘOP v Praze a po kompletním přezkoušení je odesílalo do Bratislavy k proplacení. Ve víru dalších událostí se tyto spisy kamsi ztratily, takže se situace ve výstavbě opevnění (zvláště lehkého) dá rekonstruovat jen v hrubých rysech.

Na některých místech byl proveden i průzkum přímo v terénu. Velká část opevnění ležícího na území za války zabraném Maďarskem však bohužel zmizela téměř beze stopy.

© Ivo VONDROVSKÝ, Varnsdorf 1993; výkresy © Karel VANČURA, 1993