Od roku 1983 je mohutný srub R-S 74 využíván jako základna pro činnost pražského Klubu vojenské historie, který se již řadu let zabývá podrobným zkoumáním historických i technických aspektů čs. pevnostní výstavby z let 1935 - 1938. Asi každého, kdo vidí zvenku výborně dochovaný a neporušený objekt, včetně obou pancéřových zvonů, napadne myšlenka, proč v něm není zřízeno muzeum, které by dokumentovalo pohnutou dobu před více než půlstoletím - vždyť okolí objektu a vlastně celý prostor Orlických hor se mohl na podzim 1938 stát místem tvrdých bojů s německým vetřelcem.

Vysvětlení, proč tomu tak není, má několik důvodů - především to byl výslovný zákaz majitele objektu, kterým je dodnes stát zastoupený vojenskou správou, ve smlouvě o předání srubu naší organizaci do užívání. Dalším důvodem je citelný, až téměř absolutní nedostatek exponátů, které by měly být v takovémto muzeu veřejnosti prezentovány. Jak známo, demontovala naše armáda z pevnostních objektů na počátku října 1938 všechno co bylo možné, a zbytek dokončila okupace a poválečné rabování pohraničí. Při našem příchodu do srubu jsme nalezli skutečně pouze betonové obvodové zdi a zabetonované pancéřové prvky. A konečně posledním důvodem je i nevhodnost objektu pro hromadné provádění z důvodu nedostatku místa. Pozorovatele z venku při pohledu na mohutné tvary objektu jistě napadne, že zde musí být místa dost, opak je pravdou - úzké chodbičky a malé místnosti jsou obklopeny několikametrovými železobetonovými zdmi, které srubu dávají onu mohutnou venkovní podobu. Pohyb turistů uvnitř objektu by byl velice problematický.

Za léta našeho působení ve srubu jsme jej značným nákladem renovovali a upravili pro naše potřeby. Jelikož však chápeme zvídavost četných návštěvníků, kteří putují po Jiráskově stezce po hřebeni Orlických hor, dozvědět se něco blíže o pevnostních objektech, které cestou potkávají, rozhodli jsme se zpracovat informační materiál i o našem objektu a jeho okolí, v němž by se veřejnost o něm dozvěděla více i bez návštěvy jeho interiéru. Z hlediska obecných informací o čs. opevnění z let 1935 - 1938 nám nezbývá, než odkázat všechny zájemce na řadu publikací, vydaných v poslední době Okresním muzeem v Náchodě (L. Aron a kol.: Čs. opevnění 1935 - 1938) a soukromým vydavatelstvím FORTprint ve Dvoře Králové n. L. Doufáme, že touto publikací alespoň trochu vyplníme mezeru, která stále existuje v literatuře o československých fortifikacích.

© PhDr. Eduard STEHLÍK, Praha 1994; © Mgr. Vladimír KUPKA, Praha 1994