O československé armádě z doby tzv. první republiky bylo napsáno mnoho článků, publikací, ale i veledíla různých hodnot. Téma, kterým chceme přispět do vínku čs. armády v době mnichovské krize, je z hlediska strategického v daném období jedním z nejpodstatnějších, mimochodem do dnešní doby často jen okrajově popisovaným. Hlavním důvodem zřejmě bylo jen torzo informací, nacházejících se v archivních dokumentech, co do sestavy jednotek čs.armády a to především na nižších stupních velitelství (plukovní a praporní). Na hlavním obranném postavení (HOP), ale i ve vnitrozemí budovaných obranných příčkách, byly páteří obrany objekty lehkého opevnění vz. 37, tzv. řopíky, a především pak objekty těžkého opevnění, které měly na exponovaných místech vyrůstat i v dalších letech. Udáváme proto i stručnou charakteristiku jejich dokončenosti. Nezabýváme se pevnůstkami z roku 1936, které byly obsazovány převážně jednotkami SOS.
Základem této studie jsou údaje z písemností uložených ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu. Jejich studium provedli v letech 1996 - 2001 Bedřich Hamák a † František Beran.
Nové poznatky o působnosti jednotlivých vyšších velitelství přinesli v posledních letech vojenští historici Mgr. Pavel Šrámek, Ph.D. a Dr. Pavel Minařík, CSc., kteří zveřejněním dokumentů vyšších velitelství z doby mobilizace v září 1938 napravili po několik desetiletí přetrvávající a neustále opakované chybné údaje mnoha autorů. Velice dobré informace o sestavě jednotek v určitých plukovních úsecích poskytli amatérští badatelé a současně i autoři několika kvalitních regionálních publikací, kteří měli navíc možnost ještě osobně kontaktovat přímé aktéry těchto dramatických dnů.
Naším záměrem je zmapovat sestavu čs. armády od mírového stavu, přes vyhlášení mobilizace 23. září a přijetí podmínek mnichovské konference dne 30. září 1938 prezidentem Edvardem Benešem a vládou, včetně převážné části politické reprezentace, až po první říjnové dny. V tomto časovém údobí docházelo ke značným přesunům jednotek a proto se stručně zabýváme i těmito změnami. Pro nás autory se základním dnem „D“ stalo 30. září 1938, den, kdy byla naše armáda připravena na svých obranných pozicích klást houževnatý odpor všem nepřátelům a zároveň den, kdy byla hanebně obětována. Stručně jsou popsány osudy zmobilizované armády i po tomto datu, protože zejména na Slovensku a na Podkarpatské Rusi pokračovalo její bojové nasazení až do jara 1939.
Při rekonstrukci sestavy používáme vojenské topografické značky a vojenské zkratky dle směrnice Org–XXIV z roku 1937. V historických dokumentech se často setkáváme s různou směsicí značek a zkratek, které vyvolávají přinejmenším dezorientaci a snižují tak hodnotu jinak kvalitních prací. Mapová část se skládá z dobových generálních map v měřítku 1:200000 a proto se některé názvy měst, obcí, ale i kóty neshodují se současnými. V textu ovšem v zájmu lepší srozumitelnosti přednostně používáme současné názvy a kóty, liší-li se od dobových údajů, je na to upozorněno ve vysvětlivkách.
Zaměřili jsme se na sestavu vyšších jednotek a útvarů pěchoty a podle získaných informací jsme ji zpracovali do stupně pluku a praporu. Jednotky ostatních druhů zbraní jsou zmíněny jen stručně. Řazení jednotek v textu v zásadě odpovídá jejich rozmístění v terénu. Tato studie není zcela vyčerpávající (dosud jsme nezjistili velitelská stanoviště některých jednotek na nižším stupni, nezabýváme se v detailu rotními úseky a některé praporní či plukovní rozhraní se nepodařilo určit s naprostou přesností), nicméně by měla být solidním vodítkem pro historiky a badatele, kteří se zajímají o čs. armádu v daném období. K některým získaným údajům nám dopomohla i trocha štěstí, když například stanoviště velitelství (SV) pluku bylo nalezeno ve spisu polní ošetřovny, nebo jiné SV bylo zmíněno u hlásky letadel a pod. K potvrzení některých údajů o sestavě jednotek v teritoriu 2. armády a 4. armády jsme využili i nalezené oleáty, které byly zpracovány s písemnými dokumenty na příkaz hlavního velitelství (HV) k 4. říjnu 1938. V těchto úsecích k žádným výrazným změnám jednotek oproti dříve zmíněnému datu nedošlo a proto mohou být tyto dokumenty brány jako věrohodné. Odlišná situace nastala v jižní části hraničního úseku (HÚ) pěšího pluku 8 a u celého HÚ pěšího pluku 40, když byly tyto jednotky přesunuty hlouběji do vnitrozemí již 2. října 1938 za účelem předání pohraničních oblastí Polsku. Údaje neověřené a skýtající určité pochybnosti jsou označeny otazníkem a jsou v zájmu podrobnějšího dohledání.
Sestava nepřátelských jednotek je čerpána z odborných publikací a přesto, že přímo souvisí s popisovanými událostmi, zařadili jsme ji víceméně jako doplňkovou. Toto téma by si zasloužilo samostatnou práci, podloženou především dokumenty, které se nacházejí v zahraničních vojenských archivech, protože v tuzemsku se několik posledních desetiletí žádné nové údaje neobjevily.
Věříme, že námi publikované materiály posunou o další stupeň pomyslnou badatelskou laťku naší vojenské historie v období, kdy náš národ stál na hranici státu připraven bránit jeho suverenitu a demokracii.
Věnováno všem čestným lidem, kteří položili život za naši vlast.